…jak příhodné, ale žel neúplné. Když pražská policie přejala toto heslo z Policejní Akademie (nevím, jinde jsem tu hlášku na vozech neviděl, možná je to celorepubliková epidemie…), zatajila nám drobnost – ano, to motto není kompletní, celé totiž patrně zní:
Pomáhat si a chránit se…
Tedy – pomáhat si zlepšit rozpočet a chránit se problémů. Jinak si fakt aktivity našich mužů zákona nedokážu vysvětlit. Jak už jsem psal na blogu, aktivita těchto strážců pořádku nebývale stoupá a jeden aby se pomalu bál vylézt na ulici se psem. Tedy oprava – jen pokud vypadá, že má na pokutu, jinak je z obliga (viz hláška: A co bysme si na nich jako vzali? ohledně nebuzerace bezdomovců apod.). OK, řekněme, že budu pořádkumilovný občan (dneska mi v obchodě vrátila prodavačka špatně (víc než měla), tak jsem jí na to upozornil 😀 Heh, ten výraz nezapomenu dlouho…)) a jsem pro dodržování i těch nejhloupějších nařízení (pes nad 10kg s košíkem vždy, budiž příkladem pokročilého kretenismu našich zákonodárců. Zdravím, Jyrko), ale čo je moc, to je moc. Včera se mnou hrdinní šerifové řešili zcela vážně toto:
Vyhláška 1 – pod pokutou 500 a více jest přikázáno uklízet po psech (s tím problém nemám, uklízím prakticky vždy)
Vyhláška 2 – v parku Jiřího z Poděbrad je pod pokutou 500 a více zakázáno vstupovat na trávník.
Ano, tušíte správně – hromádku Arči udělal na trávníku, takže jsem si mohl svobodně vybrat – za co tu pokutu dostanu… Ježkovo zraky!!!
Naštěstí blahosklonní četníci se po půl hodině nechali obměkčit a prý to tentokrát vyřešíme napomenutím! Ó děkuji, blahoslavení…
PS: poté vytasili tonfu (klacek, ten sýr se píše jinak) a jali se vyhánět z parku asi osmdesátiletého bezdomovce. Aby na ně náhodou nezaútočil, strážníci byli jen tři…>