Chechtavej Tygr dneska na Neviditelném psu perlí 🙂 Naprosto přesné a krutě realistické, to se nedá nezveřejnit… (Původní článek zde). A pak se divte, že razím heslo “Zlatý šiby!”
ONA: "Co si dáš k večeři?"
ON: "Mně je to docela jedno, co uvaříš, to sním."
ONA: "S tím už přestaň, snad víš, na co máš chuť, ne?"
ON: "Jo chuť … Tak to bych si dal třeba biftek na zeleným pepři a opečený brambory s fazolkama…"
ONA: "Hele, já tu nemám čas na blbosti, zatímco ty jsi přijel z práce až v sedm večer, já už stačila napsat s dětmi úkoly, uklidit nákup a vyprat prádlo. Tak řekni, co si dáš k večeři."
ON: "No vždyť jsem ti to řekl, já mám chuť na biftek na zeleným pepři a …"
ONA: "Hele, já na to fakt nemám náladu, nemůžeš někdy říct něco normálního?"
ON: "No dobře, pak bych tedy měl chuť na bramborák."
ONA: "V půl osmý večer? Ty ses snad zbláznil! A stejně nemáme brambory. Kdybys přišel domů dřív, mohl sis je koupit!"
ON: "Já bych je klidně koupil i v těch sedm, vždyť v supermarketu mají do devíti, stačilo abys mi to řekla."
ONA: "Proč bys je, prosím tě, kupoval ty, brambory vždycky kupuju já, odjakživa! Navíc jsme je měli včera, tak je přeci nebudeme žrát každej den!"
ON: "No, já jen, že ses ptala na co mám …"
ONA: "Nech už toho, prosím tě, jseš s tím … ‚že ses ptala‘ … už trapnej. Naposledy se tě ptám, co si dáš k večeři."
ON: "A z čeho si můžu vybrat?"
ONA: "No to seš celej ty. Já se tě zeptám a ty mi odpovíš otázkou."
ON: "No … tak tedy …, co třeba tousty …"
ONA: "Ty bys byl schopnej mi sežrat toustovej chleba, když víš, že je jedinej, po kterým nemám zácpu? K večeři ti udělám buď špagety nebo ohřeju nějakou omáčku a maso z mrazáku. Konečně se už rozhodni!"
ON: "Tak já bych si … asi … dal …, no třeba tu omáčku, tu jsem už dlouho neměl."
ONA: "Omáčku, jo? A proč si nedáš špagety?"
ON: "Dobře, udělej mi špagety."
ONA: "No konečně, z tebe taky něco dostat. Chceš na ty špagety sýr?"
ON: "Nechci, vždyť víš, že si ho na špagety už léta nedávám."
ONA: "No to je zvláštní, já se ženu dneska extra pro sýr na tvoje špagety a ty mi nakonec řekneš, že si ho už na špagety nedáváš. To by mě zajímalo, jak dlouho."
ON: "Už deset let, miláčku, to jsem tě ještě neznal, když jsem si dal naposledy na špagety sýr."
ONA: "Takže já ti teď v osm večer udělám špagety. Já je teda nebudu, děti taky ne, takže je budeš jíst sám. A přitom sis klidně mohl dát tu omáčku z mrazáku."
ON: "To mohl, klidně, proč ne – tak mi ji dej?"
ONA: "No vidíš, kdybys to řekl hned, nemuseli jsme tady půl hodiny šaškovat a já z tebe nemusela tahat co si dáš!" …….
ONA: "Tak tady máš tu svoji omáčku a maso. To jsem jen zvědavá, co budu dělat s tím sýrem…"